Pro nezasvěcené nejprve osvětlení termínu googlovat. Pochází z anglického „googling“ a znamená systematicky prohledávat Internet a vyhledávat v něm odkazy a zmínky na nějaké konkrétní heslo. Tím heslem může být třeba jméno vašeho souseda, rasa vašeho psa nebo značka vašeho auta. Stovky milionů lidí po celém světe při surfování po Internetu googlují stovky milionů hesel denně. Samotný termín googlování je odvozen od názvu Google, což je jeden ze tří největších Internetových vyhledávačů na světě.

Prakticky každý z nás, ať chce nebo nechce, je většinou někde na Internetu k nalezení. I v případě, že se vůbec o počítače nezajímáte a slovo Internet vám skoro nic neříká, nemyslete si, že o vás není nikde ani zmínka. Jste na stránkách vašeho pěveckého kroužku, v obchodním rejstříku, v pavouku kdejakého sportovního turnaje a bůh ví kde ještě. Googlování je oblíbená kratochvíle znuděných uživatelů Internetu a i vás už určitě někdo někdy googloval. Uživatelé Internetu to dělají denně při vyhledávání informací na síti. Ruku na srdce, milí uživatelé Internetu, neříkejte, že už jste si nezgooglovali celou vaší ulici a příbuzenstvo. Internetový voyer má při googlování pestrou paletu kratochvílí. K těm nejoblíbenějších patří projíždění různých atraktivních, ze zákona zveřejňovaných databází, například seznamu spolupracovníků STB ( www.cibulka.com ) nebo obchodního rejstříku ( www.bits.cz ) kde snadno zjistíte kdo si z vašich přátel „za totáče“ zadal s tajnou policií nebo v čem podniká váš známý a nechce aby o tom nikdo věděl. Inu, žijeme v digitálním věku, kdy se spousta informací, ať se nám to líbí nebo ne, nachází doslova na dosah ruky (nebo spíše „na kliknutí myši).

V minulosti jsem se na stránkách Echa zabýval výskytem Řeporyjí ve filmu a literatuře. Proto jsem si zgoogloval Řeporyje abych si udělal alespoň zevrubý obrázek o jejich výskytu na Intrenetu a věřte, že jsem našel zajímavé věci. Ale po pořádku. Momentálně se v cyberworldu (neboli v internetovém prostoru) nachází přes 14 000 (leden 2006) dokumentů, které mají více či méně co dočinění s naší obcí, nebo je o ní v nich alespoň zmínka. Existuje již také několik desítek internetových stránek různých institucí a sdružení, které působí na území naší obce. Většina z nich se však zatím nachází v porodních bolestech. Ale i tak mají své -byť zatím velmi amatérské- stránky třeba zdejší fotbalisté ( www.fkreporyje.com ) nebo nohejbalisté ( http://mujweb.cz/Sport/nohejbal.repo/) . Oproti minulosti svojí webovou prezentaci vylepšila místní základní škola (http://www.zs-reporyje.cz/) . Trošku pokárat naopak musím webmastera stránek naší obce jako takové ( www.prahareporyje.cz ). Oficiální prezentace Řeporyj, je poněkud strnulá, její autoři jen použili povinný mustr, na jehož základě (dle obecně platné vyhlášky) vytvořili obecní stránky. Škoda, není na nich nic navíc, stačí se jen rozhlédnou po portálech okolních aglomerací a člověk si připadá trochu ochuzen. Nevadila by mi lepší grafika, častější aktualizace nebo třeba diskusní fórum. Existuje také celá řada databází měst a obcí, kde se dají nalézt zajímavé informace o Řeporyjích ( www.mozek.cz , nebo stránky ministerstva vnitra: http://www.mv.cz ). Například jsem netušil že v Řeporyjích žije (na rozdíl od celosvětového podílu obou pohlaví) o 300 více mužů než žen. Bylo by nekonečné vyjmenovat byť jen ty nejzajímavější zmínky o naší obci na síti. Přesto mi nedá na jednu vás neupozornit. Na diskusním portálu o architektuře www.ideon.cz se nachází skvostný odborný text věnovaný Řeporyjím. I začátečník jej najde pod názvem „Řeporyje – fotoreportáž jako podnět k zamyšlení i diskusi“. O co jde? Studenti sociální ekologie na ČVUT psali v roce 2001 seminární práce na téma „Urbanistické studie regenerace veřejného prostoru“ a student Robert Bretschneider si vybral pro zpracování práce centrum Řeporyjí. Vřele doporučuji prostudovat. Celá práce je doprovázena fotodokumentací a i když od jejího vzniku uplynulo pět let, je stále velmi aktuální. Bretschneider se dívá na naši obec nezaujatým pohledem urbanisty a velmi trefně pojmenovává její nedostatky. Nejprve mě to jako lokálního patriota štvalo, ale pak jsem musel dát dotyčnému prakticky ve všech bodech za pravdu. Asi největší kritice podrobuje naše náměstí, cituji: „…. pro lidi je však takovýto prostor jen těžko obyvatelný. Místo pro pohyb chodců je redukováno na úzké pruhy chodníku po okrajích náměstí. Přecházení silnice je komplikované, chybí logická pěší návaznost na areál kostela, jehož hlavní (původní) vstup se nachází v podélné ose náměstí. Místní obyvatelé se v tomto prostoru příliš nezdržují, snad pouze na zastávkách autobusu, jinak mají spíše snahu co nejdříve opustit tento „veřejný“ prostor, který kromě drobného obchodního vybavení v zanedbaném parteru nemá svým uživatelům co nabídnout.“. Nitku suchou nenechal autor textu ani na bradavici Řeporyj, tedy na silu: „Bizarní stavba vysokého betonového sila u železničního nádraží (nedaleko náměstí) završuje epochu devastace prostředí se zpřetrhanými kořeny a vazbami k minulosti a původu míst.“ Co dodat? Snad jen ještě velmi trefný popis prostoru tržiště před kinem (Venca Nohava promine J ): „Zdevastované prostranství před bývalým kinem slouží přes den jako živelné parkoviště, nevzhledný stánek s novinami je jeho důležitou funkční součástí. Jinak se ale jedná v podstatě o nevyužitý veřejný prostor, který je ve výrazné atraktivní poloze nad Řeporyjským náměstím“.

No, je to velmi poučná sonda do stavu naší obce. Pochopitelně jsou v nekonečném internetovém prostoru i optimističtější zmínky o Řeporyjích. Zajímavé nejsou jen ty textové, průzkum lze udělat i v obrázcích na síti. Momentálně je na internetu k nalezení přes 200 fotografií, které mají v názvu jméno naší obce. Nejvíce se jich týká, malých fotbalistů, modelářů a paintbollistů, kteří pravidelně svádějí boje v Prokopském údolí. Doporuči (třeba na svělém vyhledavači www.jyxo.cz ) zadat heslo“ paintball řeporyje“ a nebudete se stačit divit akčním fotkám z okolí pobořené továrny v Prokopáku. Takto by šlo pokračovat donekonečna. Zbytek tedy nechám na vás až se budete nudit u svého počítače. Přeji příjemnou zábavu.

PS: Na samostatný text to nebude, ale věděli jste, že se Řeporyje sporadicky objevily i v písních? V jednom případě je to notoricky známo, Naďa Urbánková zpívá v jedné ze svých skladeb že: „ vyrazí do Řeporyj pro řepu“. Ptal jsem se na to přímo dotyčné a ta mě k mému údivu upozornila na text Jiřího Šlitra, který si pamatuje z období svého působení v Rokoku. Šlitr zpíval píseň o tom, co by všechno neudělal pro hubičku od své milé a jako jednu z alternativ v písni nabízel, že: „..čtyřikrát oběhne Řeporyje..“ Toliko zatím mé bádání na poli hudebním. Doplní jej někdo další objevem?

Pavel Novotný
pavel.novotny@firma6p.cz

By Pavel Novotný.